Písemných materiálů o činnosti ochotníků v Kadani po roce 1945 mnoho není. Jisté je, že dosídlenci v tomto pohraničním městě byli činní i na kulturním poli a z toho mála, co se dochovalo víme, že zde ochotnické divadlo bylo. Základem je budova divadla Orfeum, která k hraní divadla přímo vybízela. Výborná akustika a také technické vybavení bylo na velmi dobré úrovni. Z dnešních žijících pamětníků se dovídáme jen úryvkovité vzpomínky a jména těch prvních režisérů, hereček, herců a zapálených lidí, kteří se zasloužili o to, že se zde ochotnické divadlo hrálo.
Soubor Slovan byl založen na podzim roku 1945 a již v květnu roku 1946 uvedl premiéru hry bratří Mrštíků "Maryša". Ještě téhož roku soubor nacvičil další hru od J.Kratochvíla "Loď" a další hru od neznámého autora "Zpovědník". To svědčí o zapálenosti ochotníků pro divadlo, protože tato aktivní činnost s uváděním nejméně dvou i tří premiér ročně vydržela souboru až do roku 1956. Každá hra byla nejméně 5x reprizovaná. Soubor vystupoval na jevištích celého Chomutovského okresu. V dalších letech se počet uváděných premiér ustálil na dvou a od roku 1965 jen na jedné premiéře ročně. Co do žánru byly hry různé, ale většinou se soubor zaměřoval na veselohry, které mají u diváků nevětší oblibu a ohlas. Do roku 1988, kdy soubor Slovan přestal pracovat a v Kadani na dlouhých 15 let ochotnické divadlo nebylo, nacvičil a uvedl celkem přes 70 her.
Prvním režisérem, který režíroval všechny hry uváděné v roce 1946 byl přítel Vořechovský. V roce 1947 se vedle něho objevuje nová režisérka paní Klustová. Zakládajícím členům souboru a dalo by se říci k oporám o kterých se zmiňuje kronika, patří také herečka paní Charlotta Kopecká a pozdější režisér pan Václav Havel. V roce 1949 režíruje přítel Kopecký hru od Aloise Jiráska "Lucerna". Rok 1950 byl pro soubor nejplodnějším rokem, kdy soubor uvedl celkem čtyři hry. Jako režiséři se představili pánové, Greif, Holub a Petrovič. Členy souboru byli v té době herečky: Horová, Brumlichová, Nováková, Svěráková, Sengetovská, Kratochvílová, Kopecká a herci Zárybnický, Hrubý, Fichtner, Novák. Jestli jsme všechny nevyjmenovali, ať nám prominou, tolik se nám podařilo sehnat z kronik.
V roce desátého výročí založení souboru t.j. 1955, režisér Kavka nastudoval opět hru Maryša a na hostování pozval soubor tehdejšího populárního herce, národního umělce Jaroslava Vojtu. Na jeho vystoupení v Kadani vzpomíná ve svých pamětech, které jsou součástí tohoto přehledu, herečka Eliška Svěráková.
Roku 1961 v Kadani vzniká druhý divadelní soubor s nastupující mladou ochotnickou generací. Soubor si dává název Šídlo a specializuje se na malé formy. Za jeho vedoucím a režisérem Evženem Čiperou odcházejí i někteří dosavadní členové souboru Slovan. Slovan v tomto roce uvádí jen jednu hru a to "Tři přání", jejíž režie se ujal přítel Koníř.
Rok 1963 je ve znamení nové režisérské osobnosti v souboru a to Františka Bílka. Pod jeho vedením soubor nastudoval komedii "Teta z Bruselu", kde podala mimořádný výkon dlouholetá herečka paní Ruda Nováková. A protože František Bílek má manželku, která je také zapálená pro divadlo, objevuje se pod názvem "Božská komedie" titulek – režie Blanka Bílková. Hra byla uvedena v roce 1964, měla velký divácký ohlas a hrála celkem 21x.
Dvacet let po vzniku souboru v roce 1965 dochází k výměně stráží. Z těch, kteří to celou dobu táhli, zůstává na prknech nestárnoucí Ruda Nováková a Václav Havel. Z těch co přišli během těch dvaceti let pak Eliška Kratochvílová-Svěráková, Jana Oliveriusová-Krsková. Občas pomůže Charlotta Kopecká a samozřejmě, světla, technika – Kopecký. Režiséři odešli nebo toho nechali, až na Rudolfa Holuba, který ovšem spíš radí a asistuje. Režie od tohoto roku zůstává definitivně na bedrech Blanky a Františka Bílkových. Slovan žije dál a v režii B. Bílková uvádí hru "Dva lékaři" kde hrají F.Bílek, J.Bárta, I.Dlouhá, R.Nováková, E.Svěráková, J.Fraj a O.Brož.
1966 soubor se opět štěpí. Šídlo druhý kadaňský soubor se přejmenovává na "Hradní divadlo", opouští malé formy a pouští se do opravdového divadla. Část členů Slovanu, mladých i starých přechází ke konkurenci. Blanka Bílková režíruje Ibsenovu "Noru". Velkou roli si zde zahrál i Josef Bárta. Slovan a hradní divadlo nejsou ovšem konkurence v pravém slova smyslu. Podle možností spolu spolupracují. Část jeho souboru pomáhá režisérům Bílkovi a Holubovi při realizaci detektivky "Vrah jsem já ů", kterou soubor uvádí v roce 1967. Velmi úspěšnou byla hra "Charlesova teta", kterou nastudoval režisér F.Bílek a která byla vítěznou hrou Kadaňského kulturního května roku 1968. Ve hře se také představily nové tváře F. Neuman, ing. V.Hájek a Z.Štěpánková. Blanka Bílková opustila klasický repertoár a šáhla po úspěšné komedii divadla Večerní Brno, která spíš připomíná malé formy " Akce H". S touto hrou se soubor dostal i mimo hranice kraje a hrál ji na přehlídce v Havířově v roce 1970. Jako herec se objevil ve hře i Honza Kotrh.V tomto roce si naposledy za režíroval Rudolf Holub a ze starou gardou nacvičil Šrámkovo " Léto". Odchodem vedoucího se v roce 1971 rozpadlo Hradní divadlo a herecké síly se opět spojily a Slovan si troufnul na historickou tragedii A.Kožíkové "Madrické nocturno", kde se mimo jiné také objevily herečky E.Svěráková, M.Babíčková, Ivana Bártová a herci Ing.V.Hájek, J.Bárta. S touto hrou se Slovan dostal až na krajskou přehlídku do Žatce. Roku 1972 vybral režisér F. Bílek hru jen pro samé ženy pod názvem "Osm žen".
Rokem 1973 přichází v rámci vzdělávání do Kadaně jako poradce známý mostecký profesionální režisér Divadla pracujících v Mostě, Antonín Novotný. Nastuduje ze souborem hru Maxima Gorkého " Falešná mince". Ústřední postavu hodináře Jakovleva si s chutí a dobře zahrál Josef Marvan, zapůjčený z Klášterce. Touto hrou zvítězil soubor Slovan na Kadaňském kulturním květnu. Z dobových novin čteme krátký výňatek: "Kadaňský kulturní květen znovu prokázal, že ochotnické divadlo je pevnou součástí naší kulturní fronty a že má pro kulturní vývoj naší společnosti neustále velký význam. Je proto potřebné aby jeho tradice byla zachována a aby byl v příštích letech obsahově i počtem představení ještě bohatší tak bude práce ochotníků nejlépe oceněna".
V roce 1974 soubor neuvedl řádnou hru a odpočíval. Na rok 1975 připravil F.Bílek novou hru od Jána Kákoše "Dům pro nemladšího syna". Hru režírovala Blanka Bílková. Soubor se také rozrostl o nové tváře, které do souboru F. Bílek přivedl. Byli to J.Ouředníček, B.Hamrský, F.Gláser, M.Lukšová a kadaňák, který zatím hrával v Klášterci u J.Marvana, Josef Skotek. Partu dřívějších herců a hereček tvořili: R.Nováková, I.Stachová, F.Neuman, J.Cimbál, E.Svěráková a také technici: Zdeněk Holý, Milan Lukna a Vojtěch Rozembaum.
Roku 1976 soubor uvedl frašku o třech dějstvích od Maurice Henenguina "Lhářka". Hru opět režírovala B.Bílková. Pro KKK na rok 1977 byla vybrána hra "Druhý konec tmy", ve které se uvedl jako herec komických rolí velmi dobře J. Skotek. Hru vybral a režíroval F.Bílek. Pro rok 1978 byla vybrána hra co nejmenším obsazením, protože se začala objevovat únava souboru z předcházejících let a herců hereček ubývalo. Byla vybrána hra Osvalda Zahradníka "Sonatina pro páva". Hra byla postavena hlavně na dvou hercích a to F.Neumanovi a J.Skotkovi. S touto hrou se soubor zúčastnil přehlídky v Libochovicích a J. Skotek dostal cenu za " nejlepší mužský herecký výkon".
Zápisem z roku 1978 kronika souboru Slovan končí ale z dochovaných plakátů a programů víme, že soubor po roce 78 ještě uvedl několik her. Byly to hry "Liga proti nevěře", "Tah koněm" a "Dámský krejčí". Posledně jmenovaná hra měla velký úspěch. Byla to veselohra a soubor s ní také projezdil celý chomutovský okres. Dále každým rokem probíhal KDK až do roku 1988, kdy byla tato přehlídka uskutečněna naposledy.
Kadaňský kulturní květen
V roce 1957 byla v Kadani založena tradice divadelních přehlídek amatérských souborů. První ročník proběhl pod názvem "Kadaňský kulturní květen" a na jeho organizaci se kromě pracovníků Osvětové Besedy podíleli všichni členové souboru. V roce 1966 převzal organizaci této přehlídky Kulturní dům pracujících a přehlídku v roce 1967 přejmenoval na KDK což znamenalo "Kadaňský divadelní květen". Poslední ročník této přehlídky proběhl v roce 1988. Soubor se těchto přehlídek pravidelně účastnil, ale stalo se, že některé ročníky i vynechal, hlavně ty poslední, kdy nebyla připravena žádná hra. V roce 1988 tak zanikla jednatřicetiletá tradice přehlídek amatérských souborů , které se do Kadaně vždy v květnu sjížděli.